Vladislav Jagellonský

(1456-1516)

 

 

Za krále Vladislava Jagellonského se Křivoklát stal skutečnou perlou českých
hradů. Přestavba zchátralého hradu ve stylu okázalé, tzv. vladislavské gotiky, učinila z Křivoklátu velkolepou panovnickou rezidenci, jednu z nejhonosnějších ve střední Evropě své doby.

Z vladislavské přestavby pochází nejkrásnější a nejvzácnější prostory hradu – nádherná kaple a majestátní královský sál. Vladislava a jeho syna Ludvíka zpodobňuje reliéf v arkýři nad vstupní branou do horního hradu, Vladislavův znak – korunované dvojité W - můžete vidět v kamenném reliéfu s českým zemským znakem nad vstupní branou hradu.

Vladislav Jagellonský však pobýval na Křivoklátě jen zřídka. V roce 1473 se tady ukrýval před morem, nějaký čas tu strávil ještě v letech 1478 a 1489. Po roce 1490, kdy přesídlil z Prahy do maďarského Budína, zavítal na Křivoklát zřejmě už jen jednou, a to v roce 1509. Po týdnu se však kvůli revmatickým obtížím nechal odvézt do Prahy.

Když v roce 1496 povstali v kutnohorských stříbrných dolech havíři, skončilo deset vzbouřenců na popravišti v Poděbradech. Tři další byli dopraveni na Křivoklát a dva z nich, Holý Želmův a Ondřej Němec, tu byli potají popraveni. Třetímu, Vítovi Krchnavému, se podařilo zbavit se pout, omráčit kata kamenem a uprchnout. Brzy vyšlo najevo, že havíři byli odsouzeni k smrti na základě falešných obvinění, která měla zakrýt skutečný důvod jejich vzpoury – upozornit na zlořády a okrádání krále mezi důlními úředníky. Rozlícený král Vladislav nechal pravé viníky umučit, aby však vrátil život 12 nevinně popraveným havířům, na to už jeho světská moc nestačila.