Václav IV.

(1361–1419)

 

Roku 1383 nechal král Václav IV. vypálit pod Křivoklátem několik výstavnějších domů jen proto, aby nemohly poskytnout přístřeší nevítaným návštěvám, které král nehodlal na Křivoklátě přijmout.
Víc než čímkoliv jiným se Křivoklát stal pro Václava IV. skrýší, kam neprůbojný král utíkal před tvrdou realitou vladařského úřadu. Lovem a pitkami tady trávil často celé měsíce, například rok 1385 tu pobyl téměř celý. Svou náklonnost Křivoklátu projevoval Václav IV. i velkorysými investicemi do jeho zvelebení. Hrad nechal rozšířit a doplnit o nové stavby, mimo jiné o vstupní Prochoditou věž nebo purkrabství na dolním nádvoří, upravené v 17. století na sýpku. Pravděpodobně z doby Václava IV. pochází i první hradní vodovod.

V roce 1380 Václav přijal na Křivoklátě vyslance anglického krále Richarda II., kteří do Čech přijeli sjednat sňatek Václavovy sestry Anny s anglickým panovníkem, prožil tu i část líbánků se svou druhou ženou Žofií Bavorskou. V roce 1388 Václav IV. přežil na Křivoklátě svou smrt - vážně onemocněl a zdálo se, že konec je neodvratný. Kněz už králi udělil poslední pomazání, lékařskému konsiliu spěšně povolanému z Prahy se však podařilo umírajícího panovníka zachránit.

Podle pověsti se na Křivoklátě poprvé před králem Václavem IV. předvedl jeho dvorní kouzelník Žito. „Přišel znenadání, nehlášen, a stráž ho nechtěla pustit. Ale jen mrkl, ani prstem nehnul, už ztuhli všichni žoldnéři, jak stáli ve bráně i u dveří králových, i dveřník královský také. Všichni, kdož Žitovi chtěli bránit, ztuhli. Přimrazil je,“ líčí spisovatel Alois Jirásek. Podobných kousků ukázal Žito při svém křivoklátském entrée hned několik.