Filmy a literatura

Film

Snad ještě více korunovaných hlav než ve skutečnosti hostil Křivoklát na filmovém plátně – krále Země lva v pohádce Třetí princ, krále Růžového království v pohádce Jak se budí princezny, krále Pikolu ve Třech veteránech nebo filmové představitele skutečných historických postav - císaře Karla IV. (Vlastimila Brodského v Noci na Karlštejna a Jaromíra Hanzlíka v Slastech otce vlasti), Johanku z Arku nebo Alžbětu Báthoryovu – Čachtickou paní. Na Křivoklátě zářily i hollywoodské hvězdy – Angelina Jolie a James McAvoy v akčním filmu Wanted a Matt Damon a Heath Ledger v pohádkové Kletbě bratří Grimmů.
V desítkách filmů, které na Křivoklátě dosud vznikly, ukázali filmaři na plátně a na televizních obrazovkách snad všechna zákoutí hradu – asi nejčastěji to bylo horní nádvoří (Honza málem králem, Noc na Karlštejně, Třetí princ, Tři veteráni a další), Královský sál a kaple (Kletba bratří Grimmů, Wanted), ale také Rytířský sál (Třetí princ), dolní nádvoří (Anděl Páně, Noc na Karlštejně) nebo cimbuří (Jak se budí princezny).

Nejznámější filmy, které se točily na Křivoklátě: Slasti otce vlasti (1969), Noc na Karlštejně (1973), Honza málem králem (1976), Třetí princ (1982), Tři veteráni (1983), Kletba bratří Grimmů (2005), Anděl Páně (2005), Bathory (2006), Wanted (2008)

Jak se budí princezny Noc na Karlštejně Tři veteráni
Jak se budí princezny Noc na Karlštejně Tři veteráni
     
Kletba bratří Grimmů - natáčení Johanka z Arku Bathory
Kletba bratří Grimmů
(snímek z natáčení)
Johanka z Arku
(snímek z natáčení)
Bathory
(snímek z natáčení)
     
Slasti otce vlasti Třetí princ Anděl Páně
Slasti otce vlasti Třetí princ Anděl Páně

Literatura

Do literatury uvedl Křivoklát už počátkem 12. století kronikář Kosmas krátkou zmínkou ve své Kronice české, většina nejznámějších literárních děl spojených s Křivoklátem však vznikla až během 19. století. Je to především Křivoklad (1834), část nedokončeného románu Karla Hynka Máchy Kat z doby krále Václava IV., báseň Jaroslava Vrchlického Motiv z Křivoklátu (1883), ve které Vrchlický vylíčil své dojmy ze své první návštěvy hradu v roce 1873, rozsáhlá báseň Křivoklát – rýmovaná kronika (1858) E. B. Kaizla, třídílný historický román Josefa Svátka Vězeň na Křivoklátě (1871) o Janu Augustovi a románová trilogie Aloise Jiráska (1891) z doby vlády krále Václava IV. a počátků husitství.

S Křivoklátem je bezprostředně spjato také působení básníka a prozaika Karla Egona Eberta (1801-1882), největšího německo-českého básníka své doby. Ebert řadu let působil v knížecích fürstenberských službách jako archivář a knihovník, později ve funkci dvorního rady. Už svými prvotinami s náměty z české mytologie (Vlasta, Břetislav a Jitka) zaujal i Johanna Wolfganga von Goethe, jeho básně Das erste Weilchen a Reiselied zhudebnil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Ve svém rozsáhlém díle se Ebert inspiroval také Křivoklátskem, mimo jiné zveršoval pověst o křivoklátských slavících.

Ukázky z některých literárních děl o Křivoklátě si můžete přečíst zde