Královský hvozd žije! Beseda kastelánů s veřejností a novináři na hradě Křivoklát

Oživlé památky

Letecký pohled

Při příležitosti zahájení turistické sezony 2017 na hradech a zámcích se v sobotu 1. dubna v 11 hodin uskuteční na hradě Křivoklát beseda kastelánů s veřejností a s novináři. Přítomni budou kasteláni objektů, které leží na území přemyslovského loveckého hvozdu. Jsou to hrady Křivoklát, Karlštejn, Točník, Krakovec a také Hamousův statek ve Zbečně, z blízkého sousedství byl rovněž přizván kastelán zámku Hořovice. Jednotliví představitelé objektů seznámí veřejnost s plány na rok a turistickou sezonu 2017.

Program:

  • 11 hodin – hrad Křivoklát: Zahájení a beseda v hradní kapli, hudební překvapení
  • 13 hodin – Hamousův statek ve Zbečně: Pokračování besedy, pohoštění dle staročeských receptur

Přemyslovský lovecký hvozd

Lesnatá oblast ve středním povodí řeky Berounky v západní části středních Čech, převážně v okresech Rakovník a Beroun, představuje jakési srdce knížecích a později královských držav v Čechách. Původním centrem oblasti byl knížecí lovecký dvorec ve Zbečně, později původní hradiště Křivoklát, jehož polohu ani podobu doposud neznáme. Na počátku 13. století centrální funkci získal Hlavačov a okolo něj se rozvíjející osídlení v širším prostoru Rakovníka. Po založení Týřova přešlo vůdčí postavení na tento hrad a mezi ním a starším hlavačovským centrem vznikl v hvozdu osídlený, dodnes patrný odlesněný pás s vesnicemi. Pro antipatie Přemysla Otakara II. k Týřovu došlo za jeho vlády k definitivnímu přesunu centra na velkoryse dostavovaný Křivoklát, který pak dal celému hvozdu i dodnes užívané jméno (Křivoklátsko, křivoklátské lesy). V přemyslovském loveckém hvozdu ve 13. století postupně vznikla nápadná kumulace nejstarších královských hradů. Oblast, jejíž život byl organizován v rámci manských systémů centrálních hradů, si svůj význam a výjimečné postavení podržela po celý středověk, jak dokládá i její rozšíření Karlem IV. a zastoupení jejích hradů v Majestas Carolina. Od roku 1970 jsou hrady v přemyslovském loveckém hvozdu předmětem systematického studia a výzkumu, jenž přinesl poznatky klíčového významu především pro poznání nejstaršího horizontu české královské architektury a každodenního života a hmotné kultury hradu jako sociálního prostředí.