Přemyslovci
Přemyslovci, zakladatelé českého státu, milovali lov. Jejich dvorním revírem se staly lesy na středním toku řeky Berounky v okolí Zbečna, kam také umístili své lovecké sídlo. Do psané historie poprvé vstupuje přemyslovské Zbečno už v roce 1003. Když sídlo ve Zbečně přestalo Přemyslovcům vyhovovat, založili výš proti proudu řeky Berounky, v ústraní hlubokého údolí říčky Rokytky (Rakovnického potoka) nové – hrad Křivoklát.
Zpočátku skromné sídlo rychle nabývalo na velikosti i významu, za Přemysla Otakara II. (1233-1278), který díky bohatství vydobytému z kutnohorských stříbrných dolů mohl do Křivoklátu investovat velkorysé sumy, se hrad stal „nejvelkolepějším dílem své doby.“ Za Přemyslovců bývalo na Křivoklátě živo, zvlášť za marnotratného Václava I. (1205-1253), který na Křivoklátě utrácel čas ve společnosti svých milostnic a německých minnesängrů, středověkých básníků a pěvců milostných písní.
V křivoklátských lesích přišel Václav I. ke své přezdívce „Jednooký“. Když při lovu uháněl v sedle svého koně za štvanou zvěří, nešťastnou náhodou si o ostrou větev vypíchl levé oko.
