Obsah
Křivoklátská čítárna
Na této stárnce si můžete přečíst ukázky z literárních děl o hradě Křivoklátě.
 |
Václav Hájek z Libočan – Zajetí knížete JaromíraUž dlouho předtím, než Přemyslovci začali se stavbou Křivoklátu, byly křivoklátské lesy jejich oblíbeným loveckým revírem. Jejich lovecký dvůr ve Zbečně se poprvé připomíná už v roce 1003, kdy kníže Jaromír odměnil svého statečného sluhu Hovoru úřadem lovčího ve Zbečně. Dramatickou událost, která tomu předcházela, popsal už kronikář Kosma, vy si ji můžete přečíst v podání Václava Hájka z Libočan (Kronika česká, 1541). |
|
 |
Dalimilova kronika / August Sedláček – StanimírPříběh o zrádném Stanimírovi je pravděpodobně nejstarší literární prací se smyšleným dějem, ve které se objevuje hrad Křivoklát. Zřejmě podle cizích vzorů ho vytvořil počátkem 14. století autor takzvané Dalimilovy kroniky. Nabízíme vám jak původní znění příběhu, jak ho v roce 1920 do soudobého jazyka přepsal Václav Flajšhans, tak i v úpravě historika Augusta Sedláčka z jeho Historických pověstí lidu českého (1894). |
|
 |
K. H. Mácha – KřivokladKřivoklad, historická próza Karla Hynka Máchy z časů krále Václava IV., vyšla v roce 1834 jako první díl zamýšlené tetralogie Kat. Děj romantického Křivokladu se točí kolem zajetí krále Václava na hradě Křivoklátě, kam nedobrovolně přijíždí v doprovodu svého kata, ústřední postavy celého příběhu… |
|
 |
Josef Svátek – Vězeň na KřivoklátěHistorický román Josefa Svátka Vězeň na Křivoklátě (1871) líčí příběh nejznámějšího křivoklátského vězně, biskupa českých bratří Jana Augusty, vězněného na Křivoklátě dlouhých šestnáct let, od roku 1548 do roku 1564. Poslední roky na Křivoklátě mu svým dobrodiním pomáhala ulehčit krásná Filipína Welserová, tajná manželka arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Pro Ferdinanda a Filipínu byl Křivoklát několik let útočištěm jejich skrývané lásky. 22. listopadu 1560 porodila Filipína na Křivoklátě své druhé dítě, syna Karla, pozdějšího markraběte breisgavského… |
|
 |
Gustav Dörfl – Na KřivoklátěSvou nejznámější báseň „Na Křivoklátě“ připsal devatenáctiletý Gustav Dörfl, vrstevník a přítel Jaroslava Vrchlického, „Julince na Křivoklátě.“ Dívka, kterou Dörfl na hradě Křivoklátě navštěvoval, byla dcerou jednoho z obyvatel hradu, nic víc však o ní nevíme. Nejznámější Dörflova báseň poprvé vyšla v roce 1874. |
|
 |
Jaroslav Vrchlický – Motiv z Křivoklátu„Na křivoklátském hradě jsem vkročil v samé stíny, kam pohlednulo oko, tam poušť a zříceniny,“ začíná Vrchlického báseň Motiv z Křivoklátu, kterou napsal pod dojmem své první návštěvy Křivoklátu v roce 1873. Hrad, poškozený velkým požárem, byl tenkrát blízko zkáze, kterou odvrátila až rozsáhlá obnova hradu, zahájená nedlouho po Vrchlického návštěvě. |
|
 |
Z. M. Kuděj – Ve dvou se to lépe táhneSpisovatelé Jaroslav Hašek a Zdeněk Matěj Kuděj podnikli před první světovou válkou veselou cestu z Prahy do západních Čech, na které se zastavili i na hradě Křivoklátě. Svérázné líčení Haškových dojmů z prohlídky hradu zaznamenal Z. M. Kuděj v románu Ve dvou se to lépe táhne (1924). |
|
